Alternativy k pokusům na zvířatech

Nacházíte se na: úvodní » Alternativy k pokusům na zvířatech

Existuje řada spolehlivých metod, při nichž nejsou využívána zvířata a mnoho z nich může být a některými firmami již také je používáno i pro testování kosmetiky a dalších výrobků. Jsou jimi např. rekonstruovaná lidská pokožka, rohovkové buněčné linie, počítačové modely či studie na lidských dobrovolnících.

Doposud bylo schváleno asi 8 000 – 10 000 jednotlivých kosmetických složek jako bezpečných pro užívání člověkem. Pokud by opravdu chtěly, mohly by všechny kosmetické společnosti okamžitě přestat provádět pokusy na zvířatech. Mají možnost kombinovat složky, které jsou již dostupné, s řadou alternativních metod.

Zde uvádíme podrobnější informace o několika alternativních metodách pro testování kosmetických látek:

Buněčné a tkáňové kultury

Buněčné kultury jsou označením pro rostlinné nebo živočišné buňky (včetně lidských) pěstované v laboratořích. Buňky mohou být velmi dlouho udržovány živé a pěstovány ve speciálních miskách s živným roztokem. Tato metoda se nazývá in vitro. Tímto způsobem lze pěstovat i mnoho druhů buněk společně, a vytvořit tak věrný model určité tkáně – tkáňovou kulturu. Citlivými přístroji je pak možné zjišťovat i nepatrné změny na buňkách a získávat tak přesné informace o působení dané látky.
Je možné získat patřičné lidské buňky bezbolestným způsobem od dobrovolníků či od pacientů na operačních sálech. Používat lidskou tkáň je potřebné už s ohledem na bezpečnost člověka. Velkou výhodou testů prováděných na buněčných kulturách je totiž odstranění problému s druhovou rozdílností – pokud jsou pro testy používány lidské buňky, výsledky pokusů jsou pro člověka platné. Dalšími výhodami jsou také snadná opakovatelnost testů a možnost vyhodnocovat pokus průběžně (zvíře je nejprve nutno zabít, teprve poté je možné zkoumat danou tkáň pod mikroskopem).

EYTEX Screen test

EYTEX test se používá namísto Draizeho testu oční dráždivosti a využívá se při něm proteinový roztok získávaný z fazolí, který reaguje stejně jako protein v lidském oku. Přesným měřením míry zakalení roztoku, způsobeného poškozením proteinu testovanou látkou, lze pak stanovit, nakolik může daná látka poškodit lidské oko.

Lidská placenta

Lidská placenta, která je po porodu zpravidla vyhazována, představuje kvalitní testovací materiál. Placenta má nejrůznější funkce a reaguje velmi citlivě a přesně na testované chemické látky. I zde je možné výsledky průběžně vyhodnocovat a s úspěchem (neboť se jedná o lidskou tkáň) z nich vyvozovat závěry pro lidi.

Mikroorganismy

Použití bakterií a kvasinek představuje další způsob, jak nahradit mnohé testy na zvířatech. Techniky založené na použití kvasinek mohou pomoci stanovit fototoxicitu (tj. reakci kůže na určitou látku po vystavení světlu) a karcinogenitu nejrůznějších látek. Různé druhy bakterií lze také použít pro testy karcinogenity, k výrobě očkovacích látek, insulinu a růstových hormonů.

Počítačové a matematické modely

V současné době jsou neustále vyvíjeny a zdokonalovány nové počítačové programy a matematické modely. Tyto modely dokáží např. přesně simulovat působení chemických látek na lidské tělo nebo účinek drogy na chování zvířat. Podstatou těchto metod je skutečnost, že vlastnosti chemických látek se dají odvodit z jejich struktury.
Ve farmaceutickém průmyslu je lze využít k vývoji nových léků a jako alternativu k testům toxicity. Výhodou počítačů je také jejich rozsáhlý paměťový potenciál a možnost shromažďovat a porovnávat velké množství informací. Tím lze zamezit opakování již provedených testů na zvířatech.

Situace v České republice

Testování finálních kosmetických výrobků i jednotlivých složek na zvířatech je v ČR od roku 2004 zakázáno. Stanovuje tak Zákon na ochranu zvířat proti týrání (Zákon č.246/92 Sb.).
Podobný zákaz platí i v řadě dalších evropských zemí. Na rozdíl od ČR ale ve všech ostatních zemích existuje řada výjimek. Zákaz se například vůbec nevztahuje na tři skupiny testů: toxikokinetiku, toxicitu po opakované dávce a reprodukční toxicitu.
V tomto směru je tedy česká legislativa velmi pokroková. To ale neznamená, že zde není možné kosmetiku testovanou na zvířatech zakoupit. Právě naopak – většina kosmetického zboží (resp. jeho složek), které je sem dováženo z ciziny, na zvířatech otestována byla.
Ani u českých výrobků však většinou nemáme jistotu, že neobsahují látky testované na zvířatech. Řada složek/surovin nemá hlavní využití v kosmetickém průmyslu, a proto spadá do jiné skupiny látek, na jejichž testování se zákaz nevztahuje. Výrobci si navíc mohou složky nechat otestovat v jiném státě, kde není tak přísná legislativa nebo je odtamtud nakupují. Co se týče prostředků pro domácnost, pro jejich testování zákaz neplatí.